Boršičanka v kroji

I když si leckdo myslí, že jezdím po různých hodech či zpíváních proto, abych si udělal třeba pěknou fotku, zdaleka největší důvod je ten, že mě zajímá dnešní podoba tradic, rád si povídám i s mladými lidmi, zajímá mě, jaká je naděje, že právě oni pomůžou pradávným tradicím "přežít" i dnešní supermoderní dobu - od čehož se potom odvíjí i to, jak by mohl vypadat život budoucích generací. I když, proč se vlastně zajímat o to, jak bude vypadat život a svět, až my tady nebudeme, ne? :)

Právě kvůli bližšímu poznávání tradic jsem začal dělat videorozhovory s děckama z hodových ročníků, už dříve jsem dával sem na stránky Hrubou Vrbku, nyní dávám Boršice u Blatnice, asi příští týden dám také Blatnici pod Sv. Antonínkem a Kuželov. Budu rád, když se případně mrknete, je to samozřejmě dělané provizorně a v amatérských podmínkách, ale říkám si, že pořád lepší, než sem dávat kvanta fotek, které stejně nemají šanci nic říci - všude prostě kroje, kroje, kroje, kroje, kroje, kroje - kačeny, kačeny, kačeny, kačeny :) Abyste mi prosím rozuměli, kroje jsou nádherným dědictvím po našich předcích, pokud chceme ale ukázat dnešní podobu tradic, nelze dávat jen čistě fotky usměvavých a jásajících krojovaných, je potřeba ukazovat i popisovat tradice mnohem hlouběji ...

K hodům v Boršicích u Blatnice napíši článek do časopisu Krajem svatého Antonínka, když si ale kliknete TADY na velmi dobré stránky mužského boršického sboru, dozvíte se o hodech mnoho informací. Hodová tradice tam šla hodně nahoru, podařilo se totiž určité propojení mezi mužským sborem a skupinkou mladých v této obci. Boršický sbor v čele s Vlastikem Ondrou a Víťou Hrabalem přinesl do života obce jakousi historickou paměť, "oprášil" stopy či kořeny lidové kultury, která tady kdysi byla přítomna, což se projevilo například zájmem Boršičanů o hody nebo i výbornou předhodovou zábavu u cimbálu.

Nakonec ale musím napsat něco, co tak optimistické není a setkávám se s tím na řadě míst Slovácka. Jedna věc jsou tradice, kroje, zpívání nebo sváteční mše, druhá věc jsou reálné vztahy mezi lidmi. Konkrétně třeba v Boršicích jsem slyšel, jakého "vděku" se Vlastikovi Ondrovi nebo Víťovi Hrabalovi dostává za to, co tam s některými dalšími chlapi pro oživení Boršic dělají. To už by ale bylo na jiné psaní. Jak říkávám - pro nikoho nic dobrovolně a nadšeně nedělejte, hlavně nic neorganizujte a moc nevyčnívejte, protože každá vaše snaha bude po zásluze potrestaná... Tak si říkám, že vzhledem k reakcím tady tento poslední odstavec dlouho nevydrží :)

TADY se prosím můžete podívat na videorozhovor, ve kterém mluví "děcka" z hodového ročníku v Boršicích u Blatnice, děkuji jim i touto cestou za vstřícnost... 

TADY je boršické hodové odpoledne v tamní hospodě, které jsem dával na web už dříve

A TADY jsem dřív dával Boršičany a Nivničku v Národním divadle, byl to zážitek, na který nikdy nezapomenu

A ještě jednou Boršičané (i Nivničané) v Národním divadle, potlesk diváků byl ohromný a upřímný

... a v příštích dnech přidám ještě videoukázku přímo z hodového večera, kdy se hodová chasa ukázala pěkně na parketu...   

RB

    TRADICE DNES. Boršice u Blatnice, hodové odpoledne, listopad 2009.