Průvodce Slováckem - Slovácko na vlastní srdce

BŘEZEN 2022: Můj občasný zápisník - nadále z rodného Slovácka i z Prahy. Opět trochu ze soukromí a hodně z novinařiny a politiky

Velmi těžko se mi něco píše na úvod tohoto měsíce března. Stejně jako mnoho jiných lidí jsem se nesmírně těšil na konec dlouhé zimy a začátek jara, ale ve skutečnosti v sobě skoro žádnou radost necítím. Absolutně nesmyslný a strašlivý útok Ruska na Ukrajinu obrátil svět vzhůru nohama, mnohé je zcela jinak než ještě před několika málo dny. Jestliže je navíc ještě člověk novinář, který se věnuje v Praze hlavnímu politickému dění, je jasné, že válka na Ukrajině naprosto zásadně ovlivňuje i jeho život a práci. 

 

Nebudu nijak zastírat, a vím, že podobně jsou na tom také někteří kolegové, že tyto dny jsou pro novináře psychicky strašně vyčerpávající. Nedokážu myslet téměř na nic jiného než na dění kolem Ukrajiny, sleduji toto dění od probuzení do usnutí, setkávám se s důsledky tohoto dění každodenně při psaní o uprchlících i dalších tématech. Přál bych si, aby všechno bylo jen sen, jenže bohužel sen to není. A nikdo nedokáže odhadnou, co přinenesou příští dny, natož příští týdny či dokonce měsíce. Kromě jiného jsem se moc a moc a moc těšil na různé akce na Slovácku, jízdy králů a další věci, ale teď momnentálně na něco takového nemám ani myšlenky, ani náladu.

 

 

1. březen, úterý

  

"Nemám sílu ani vstát z postele, nedokážu pustit ani rádio ani televizi," začínám tyto dny zmiňovanými slovy k manželce, byť nakonec se nějakým zázrakem zvednu a snažím se naplno pracovat. Každé usínání přichází s černými myšlenkami na to, jestli ještě ráno nebude Ukrajina dobyta Ruskem, každé ráno se po procitnutí dostávám strach, zda obrana Ukrajina nepadla. A do toho přemýšlím, co a jak psát v českých podmínkách, tady v česku, tak daleko, ale ve skutečnosti tak blízko od onoho nelidského ruského běsnění. 

 

Je jasné, že Česká republika se bude muset postarat o velké množství ukrajinských uprchlíků, proto se začínám soustředit na toto téma. Je důležité především mapovat kroky vlády a ministra vnitra Víta Rakušana, takže odcházím na jeho jednání s hejtmany. Jsem nesmírně zvědavý, co začne dělat pro uprchlíky stát. Uprchlíci totiž začínají přicházet, ale stát zatím žádný způsob systematické pomoci nemá. 

 

  

 

Mimo jiné zachycuji toto vystoupení hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Sám v té chvíli netuším, kolik reakcí její slova vyvolají. 

 

  

První centrum pro uprchlíky se otvírá v Městské knihovně v Praze. Jsem proto tady a jsem zvědavý, jak vše bude fungovat. 

 

  

 

 

2. březen, středa  

 

Středeční, čtvrteční i páteční ráno směřuji po osmé ráno vždy k centru pomoci uprchlíkům ve zmiňované Městské knihovně v Praze, abych se na vlastní oči přesvědčil, jak vypadá reálná situace v terénu. 

 

 

 

 

 x Uprchlíci využívají první centra pomoci. Další budou "jako McDonald's", říká hejtman x

V Praze, Liberci a Brně se otevřela první centra pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Politici slibují, že další centra vzniknou brzy i v ostatních regionech. "Celý koncept stavíme tak, aby byl co nejjednodušší. Ať je to jako McDonald's, který je všude stejný. Podobně by to mělo být s krajskými centry," pomohl si příměrem hejtman Jihočeského kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba. 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

Dostaňte nás odsud, prosí volyňští Češi z ostřelovaného města. Část už je v Česku 

Předsedkyně Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel Dagmar Martinková má za sebou náročné dny. Od začátku ruského útoku na Ukrajinu organizovala záchranu volyňských Čechů z Žytomyru, města vzdáleného 150 kilometrů od Kyjeva, na které Rusové v úterý letecky zaútočili. "Jsem velmi unavená, ale zároveň šťastná, že už jsou v Česku," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

 

 

 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3. březen, čtvrtek

 

 

 

 

 

 

 

  

 

Nepřestanu vám být vděčná, říká 72letá Nina. Na řadu se v přetíženém centru nedostala  

Hned v prvních hodinách po otevření asistenčního centra pro ukrajinské uprchlíky v Praze se ukázalo, že jediné takové místo nebude stačit. Aktuálně.cz sledovalo situaci na místě od úterý do čtvrtka. Vedení Prahy rychle zareagovalo, v pátek chce pobočku přesunout do Kongresového centra. Uprchlíci však i přes dlouhé čekání a nutné papírování vyjadřují vděčnost a jsou rádi, že se dostali do bezpečí. 

 

 

 

4. březen, pátek 

 

Napadl sníh! Patrně ten poslední v letošní zimě. Ráno se vyrážím nejdříve podívat k Městské knihovně, abych se podíval, jak Praha řeší pomoc s uprchlíky, a přes Karlův most přecházím do Poslanecké sněmovny. V nádherných historických kulisách se ppo staletí odehrávají každodenní příběhy lidí, kteří to mnohdy nemají v životěě nijak jednoduché. Stejně jako tento žebrák s nataženou rukou, vděčný za každý drobák.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Český systém pomoci uprchlíkům chtějí převzít i další země, říká Rakušan  

Krajská centra pomoci čelí stále většímu náporu uprchlíků z Ukrajiny, ti pak například v Praze musí čekat na vyřízení dokumentů dlouhé hodiny. Denní kapacita se rychle vyčerpá. Podle ministra vnitra Víta Rakušana se všichni snaží systém pomoci vylepšit tak, aby uprchlíci čekali co nejkratší dobu. "Takovou vlnu uprchlíků jsme nečekali, ale myslím, že systém pomoci funguje dobře," míní Rakušan. 

 

 

 

 Víkend 5. a 6. březen

 

Polopracovní víkend mi neumožňuje odjet na Slovácko, v neděli mám službu na webu. V sobotu odjíždíme zkontrolovat kalamitu na chatu, kde vítr přes zimu shodil několik stromů a zároveň se snažím věnovat dcerám. Procházky po lese či městě se mi zdají jako dobré obrana před všemi terchnickými vymoženostmi, které je odvádějí k lenosti a nudě. 

 

 

 

 

 

 

Pondělí až pátek, 7. až 11. březen  

 

Další týden, další příchody uprchlíků z Ukrajiny. Nadále se snažím soustředit na toto téma, začíná být stále jasnější, že uprchlíků bude mnohem více než kdokoliv počítal. Rád bych je poznal ještě více, k čemuž mi hodně pomáhá přítomnost nové kolegyně. Jmenuje se Julie, vyrůstala v Kyjevě, před pěti lety přišla studovat do Prahy. Hned v úterý proto vyrážíme opět za uprchlíky a snažíme se s nimi co nejvíce mluvit a zároveň poznat atmosféru v místech, kam se přichází registrovat. Zároveň jsem se ale snažil v týdnu kontaktovat politiky s otázkami, jak bude dál pomoc uprchlíkům vypadat, protože se zdá, že politici si až tak úplně neví rady.   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

Ani největší centrum již nestačí náporu uprchlíků. Pomoci musí vláda, zní z Prahy  

 

Když vedení Prahy v pátek přesunovalo své centrum pomoci z Městské knihovny do podstatně většího Kongresového centra, věřilo, že takto rozsáhlé prostory budou pro uprchlíky stačit. Jenže už v pondělí po poledni museli hasiči oznámit stop stav pro přijímání dalších uprchlíků v hlavním městě. Později primátor Zdeněk Hřib oznámil, že v úterý centrum opět otevře pro nově příchozí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  

 

 

Chceme mír, chceme domů, říkají uprchlíci. Na doklady musí čekat dlouhé hodiny 

 Lidé prchající před válkou z Ukrajiny zaplňují centra pomoci v Praze i v řadě dalších míst v Česku. Jen někteří mají v zemi zajištěné ubytování, většina hledá bydlení i práci. S jejich registrací úředníkům pomáhají policisté i dobrovolní tlumočníci, Ukrajinci, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Kongresové centrum v Praze, největší místo, kde se uprchlíci registrují.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jurečka: Lidé píší, že pět tisíc pro uprchlíky je moc. My máme povinnost jim pomoct 

 

 Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hájí postup vlády, která se ve středu rozhodla navýšit finanční pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a zároveň jim usnadnit přístup k práci i registraci v Česku. "Máme morální, lidskou povinnost postarat se o manželky a děti Ukrajinců, kteří bojují i za nás," sdělil Jurečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz, ve kterém popisuje podrobněji pomoc uprchlíkům.

 

 

Páteční jednání sněmovny přináší zcela konkrétní změny zákonů, kterré ukrajinským uprchlíkům pomůžou v tom, aby se lépe v naší zemi adaptovali. Je potěšitelné, že téměř všichni poslanci jsou v tomto zajedno, přesto i tak se dostali do sporu kvůli slovu cizinec. Je prostě evidentní, že česká politická scéna i česká společnost není připravena na to, aby pomáhala uprchlíkům ze zemí, které jí nejsou blízké.   

 

 

Poslanci se přeli o pomoci uprchlíkům. Hnutí ANO vadilo v zákoně slovo cizinec 

 

Přestože naprostá většina poslanců v minulosti avizovala, že chtějí podpořit zákony na pomoc uprchlíkům, před samotným hlasováním se stejně nakonec dostali do sporu. Poslanci ANO požadovali, aby v textu zákonů bylo přesněji formulováno, že se podpora nebude týkat žádných jiných cizinců kromě Ukrajinců a lidí, kteří tam mají trvalé bydliště. Nakonec se dohodli s ministrem vnitra na kompromisu. 

 

 

 

A jedna přece jen trochu odpočinková věc. V týdnu jsem vzal mladší dcery na hokej, utkání Kladno - Sparta se hrálo především na podporu Ukrajiny. A na začátku zazněla takto krásně hymna Ukrajiny.

 

 

 

 

 

 

 

Víkend 12. a 13. březen

 

Není nad to, když člověk fyzicky pracuje a potom se raduje z výsledku své práce. Tolikrát jsem se v životě přesvědčil, že této radosti se nic nevyrovná! A teď v sobotu opět. Na chatě nám větr shodil tři velké stromy s mnoha větvemi, k chatě se nedá skoro dostat, je třeba dát vše do pořádku. Měl jsem v plánu jet na Ukrajinský den na Slovácku, ale musím pracovat tady. Konečně své manželce udělám nějakou radost :) 

 

 

 

 

 

 

 

... a zasloužená radost s odpočinkem po práci, všechny ženské pomáhaly, takže práce šla vlastně sama. 

 

 

"Holky, já potřebuji sluníčko a klid," říkám po práci dcerám, které by už nejraději jely domů k televizi a mobilům. Jenže čím jsem starší, tím víc toužím po okamžicích, kdy se jen tak tiše posadím k řece a dívám se do sluníčka. Potřebuji načerpat energii, které s postupujícím věkem viditelně uniká z těla víc než dřív. V tomto případě sedím u Sázavy v místech, kde přes léto jezdí převozník, lidé se radují ze života a já mám tak trošku pocit, jakoby tady někde žil Pan spisovatel Ota Pavel.

Nikdy jsem si nedovedl představit, že bych byl někde u chaty, přišlo mi, že člověk má být stále aktivní a ne někde sedět a odpočívat, nápad ženy na chatu jsem dlouho striktně odmítal, ale nakonec jsem kývl. Možná budu ještě jednou rád, že budu mít takové místo na odpočinek. Byť pořád mám plno plánů a chci se vrátit natrvalo na Slovácko, abych napsal právě tam poslední články a třeba i tu vysněnou knížku.  

 

 

Třetí dcera Anička s námi nebyla, vyrazila si s kamarádkami na prodloužený víkend do Milána. Kde se navíc potkala se svou italskou kamarádkou, s kterou se seznámila o minulých prázdniních ve velké Británii, kde byla několik týdnů na  studijním pobytu. Pozoruji její život a občas kroutím hlavou, jak se změnil svět za těch pár let. Napadlo by nás někdy v osmdesátých, devadesátých letech, že naše děti či vnuci si budou takto svobodně cestovat po Evropě za nemnoho peněz? Zcela svobodně, bez jakýchkoliv hranic, celníků, cestovních doložek, tajné policie? To je přece fantastické!  

 

 

 

 

16. březen 

 

 

 

 

Víkend 19. a 20. března

 

Doma!!!!!!!!

 

 

 

 

Když jsem byl z Prahy minulý víkend doma na Slovácku, tak jsem kromě článků o uprchlících "spáchal" ještě jednu věc. Shodou úplných náhod jsem se octil na moc hezkém představení Louskáček v Klubu kultury v Uherském Hradišti. Po představení jsem poprosil jednu z autorek Janu Trubačíkovou o povídání a v neděli jsme se setkali v centru Hradiště. Natočili jsme mimo jiné tento video rozhovor, do kterého jsem dal také ukázky z představení. Budu moc rád, když se podíváte. A omluvte, prosím, malinko nám do mikrofonu foukal vítr. Moc děkuji paní Trubačíkové, stejně jako dalším ženám, které se na přípravě představení podílely. A velké díky všem účinkujícím!!! 

 

 

 

 

21. březen 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

22. březen 

 

 

Jen matrace na zemi a bagety, na víc nejsou peníze. I za to jsou ale uprchlíci vděční 

 

Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké. 

 

 

 

 

 

 

Nechci, aby uprchlíci spali v tělocvičnách. Stát ale musí přidat peníze, říká hejtman

 

Jihomoravský hejtman Jan Grolich z KDU-ČSL byl první ze šéfů krajů, který oznámil, že kvůli nedostatku peněz bude muset ubytovat část uprchlíků mimo ubytovny či hotely. "Samozřejmě nechci, aby uprchlíci spali v tělocvičnách, stejně jako je nechci stěhovat z penzionů. Ale nelze všechny ubytovat v penzionech a hotelích," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. 

 

 

 

Pušky a pistole, munice i dlouho slibovaná vozidla. Armáda chystá velké nákupy 

 

Ruský vpád na Ukrajinu pohnul české politiky k nákupu vojenské techniky v podstatně větším množství a rychleji než dosud. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS už představila první plány. Rozpočet armády poroste tak, aby se země přiblížila slibu NATO. Vláda už objednala nové zbraně a řeší, jak co nejrychleji nakoupit dlouho slibovaná bojová vozidla pěchoty za 52 miliard korun. 

 

23. březen

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otevřeme humanitární letecký most pro Mariupol, plánuje poslanec. Koalice o tom jedná

 

V zákulisí české politiky běží debata o tom, jak by Česko mohlo pomoci lidem, kteří žijí v katastrofálních podmínkách v obléhaném ukrajinském Mariupolu. Předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík z KDU-ČSL chce, aby Česko navrhlo letecký humanitární most. Ve městě obleženém ruskými jednotkami přežívá 100 tisíc lidí. Podle premiéra Petra Fialy ale nyní není takový most reálný. 

 

 

 

 

 

 

 

24. březen

 

 

 

 

 

Přirostly nám k srdci, říkají ve vesnici, v níž nalezly azyl ukrajinské ženy s dětmi 

 

Válka na Ukrajině dopadá na osudy milionů lidí, statisíce jich utíkají z domova, mnohdy nemají vůbec nic, jdou do neznáma. A obyvatelé malé moravské vesnice mohou v jejich nynějším životě sehrát klíčovou roli. Skupina žen a dětí z Ukrajiny skončila v obci Blatnička. Majitelé penzionu a místní lidé se jim snaží maximálně pomáhat. "Cítíme se tady jako doma, jsou tady dobří lidé," říkají ženy. 

 

26. březen 

 

Hurá, volný víkend! Ale stejně mi to nedá :) V Praze je demonstrace Rusů proti Putinovi a válce na Ukrajině. Jsem velmi zvědavý, jestli vůbec někdo přijde. A jdu se podívat. Nakonec jsem udělal několik videoukázek a dal fotky s několika řádky na domovský web Aktuálně.cz. Bylo pro mě nesmírně zajímavé mluvit s lidmi na demonstraci, vnímat atmosféru, pozorovat samotné protestující i okolí. 

 

 

  

 

 

 

 

 

 

 Proti Putinovi. Proti válce. Rusové v Praze vyšli demonstrovat 

 

Ruská menšina v českém hlavním městě uspořádala v sobotu odpoledne demonstraci, během níž vyjádřila odpor proti válce na Ukrajině i Vladimíru Putinovi. Akce začala na náměstí Míru, pokračovala pochodem přes Václavské náměstí až na náměstí Staroměstské, kde ji zakončily proslovy. Podle policejních odhadů se jí zúčastnilo na tři tisíce lidí. 

 

 

Uprchlíky bez českého konta čekají fronty, má ho čtvrtina. Získat účet bude snadnější 

 

Úředníci společně s bankéři hledají způsoby, jak co nejvíce usnadnit uprchlíkům z Ukrajiny založení bankovního účtu, který je klíčový pro jejich život v Česku. Uprchlík s účtem navíc nemusí chodit pro sociální dávky na úřady práce, před kterými se tvoří fronty. Podle posledních informací má bankovní konto přibližně čtvrtina uprchlíků, tedy kolem 70 tisíc z nich. 

 

Nemůžeme lít peníze tam, kde pracují podvodníci. Michálek chce snížit rozpočet Hradu x 

 

Ostrá kritika poslanců na adresu prezidenta Miloše Zemana za to, že dal milost šéfovi Lán a svému známému Miloši Balákovi, odsouzenému do vězení za manipulaci dvousetmilionové zakázky, nemusí být jedinou reakcí. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek a lidovecký poslanec Šimon Heller sdělili Aktuálně.cz, že navrhnou snížení rozpočtu Hradu. "Už na tomto návrhu pracuji," podotkl Heller.